Ochrana před úrazem el. proudem v odběrných zařízeních ...

Ochrana před úrazem el. proudem v odběrných zařízeních ...

Ochrana ped razem el. proudem v odbrnch zazench - pedevm v stch TN-C-S Pouvn proudovch chrni Ing. Michal K Ochrana automatickm odpojenm od zdroje vyaduje obecn pedevm: - ochrann uzemnn (neiv sti souasn pstupn dotyku mus bt prostednictvm ochrannho vodie spojeny se stejnm uzemnnm) - ochrann pospojovn (viz obrzek), kterm se vzjemn spoj ochrann vodi, uzemovac pvod

- kovov potrub - kovov konstrukn sti - kovov konstrukn vztu, pokud je pstupn - automatick odpojen v ppad poruchy - v stch AC 230 V mus v koncovch obvodech (do 32A) dojt k vypnut do: 0,4 s v stch TN 0,2 s v stch TT v distribunch obvodech a koncovch obvodech nad 32A v stch TN do 5 s, v stch TT do 1s. Uzemnn a pospojovn proveden nejen za elem ochrany automatickm

odpojenm, ale i pro vyrovnn potencil pi jinch poruchch, nap. v dsledku atmosfrickch pept. 1. Ppojnice hlavnho pospojovn 2. Zkladov zemni 3. Spojen se zemniem 4. Svodi bleskovho proudu 5. Pipojovac svorka 6. Psek pichycen k trubce

7. Uzemovac pvod 8. Oddlovac jiskit M plynomr, vodomr Doplkov ochrana Ve stdav sti mus bt doplkov ochrana citlivmi proudovmi chrnii proveden u: zsuvek, jejich jmenovit proud nepekrauje 20 A, kter jsou uvny laiky (osobami bez elektrotechnick kvalifikace) a jsou ureny pro veobecn pouit; a POZNMKA Vjimkou mohou bt: - zsuvky uren k pouit pod dozorem znal nebo pouen osoby, nap. v nkterch komernch nebo prmyslovch provozech nebo - zvltn zsuvka uren pro pipojen specilnho druhu zazen.

POZNMKA N Takovmi zsuvkami pro speciln druh zazen mohou bt nap. zsuvky pro zazen kancelsk a vpoetn techniky nebo pro chladniky, tj. zsuvky pro napjen zazen, jeho nedouc vypnut mohlo bt pinou znanch kod. mobilnch zazen urench pro venkovn pouit, jejich jmenovit proud nepesahuje 32 A. Princip proudovho chrnie V magnetickm jdru, na kterm jsou navinuta vinut vodi vedoucch pracovn proud (vodi L a N u jednofzovch chrni , nebo

vodi L1, L2, L3 a N u tfzovch chrni) se pi nerovnovze tchto proud indukuje stdav magnetick pole, kter v sekundrnm vinut indukuje proud, jen pi pekroen urit hodnoty uvede do innosti cvku odpnacho rel. S TN-C S TN - charakterizovan spojenm neivch st s uzemnnm bodem st prostednictvm ochrannho vodie. Na obrzku je klasick proveden st TN, kter

se v R uplatovalo v bn vstavb do r. 1997. V tchto stch, kter se nadle provozuj, se pro funkci ochrannho vodie PE vyuv nulov (dve stedn) vodi st N. Oznaen tohoto vodie je tedy PEN (dvj nzev tohoto vodie byl "nulovac"). Takto proveden st TN tedy vyuvaj jednoho vodie s kombinovanou funkc anglicky "combined. Proto se oznauj TN-C. S TN-S S TN-S - v cel sti jsou vedeny ochrann a nulov vodi jako dva samostatn oddlen anglicky separated vodie. Proto se oznauj TN-S. S TN-C-S V sti TN-C-S je funkce nulovho a ochrannho vodie v sti st slouena do

jedinho vodie. Tato st je tedy oznaena TN-C. V navazujc druh sti jsou vodie nulov a ochrann vedeny samostatn. Tato st je proto oznaovna TN-S. Dohromady je tato s oznaovna TN-C-S. Pro je dleit pouvat st TN-S? Aby se minimalizovaly elektromagnetick inky. Podle SN 33 2000-4-444 (Ochrana ped napovm a elektromagnetickm ruenm) se st TN-C se nesmj pouvat v novostavbch, kter obsahuj nebo u nich je pravdpodobn, e v budoucnu budou obsahovat vznamn mnostv zazen informan techniky. Navc k tomu se jet doporuuje, aby se st TN-C nadle nepouvaly ani v ji existujcch budovch, kter obsahuj, nebo u nich je pravdpodobn, e budou obsahovat, vznamn mnostv zazen informan techniky.

Je nejen pravdpodobn, ale tm jist, e v instalacch TN-C se proud zte nebo poruchov proud rozdl prostednictvm ekvipotencilnho pospojovn do kovovch soust (nap. potrub, nosnk) v budov. S TN-C-S v existujc instalaci budovy Znzornn toho, jak se v sti TN-C proud rozdluje do kovovch soust (nap. potrub, nosnk) v budov. 1) bytek napt U nen za normlnch provoznch podmnek roven nule

2) Smyky omezen plochy vytvoen nvstnmi nebo datovmi kabely 3) Ciz vodiv sti V uveden sti TN-C-S proud, kter by v sti TN-S tekl pouze nulovm vodiem, tee tak stnnmi nebo referennmi vodii nvstnch kabel, neivmi a cizmi vodivmi stmi, jako jsou kovov stavebn konstrukce. S TN-C-S upednostovan v novjch budovch Uspodn st TN-C-S, ve

kter k rozdlen vodie PEN dochz na vstupu do objektu. Tm se proudm nulovho vodie zabrn, aby protkaly vodivmi konstruknmi stmi stavby a zabrn se i tomu, aby protkaly stnnmi nebo referennmi vodii nvstnch kabel. S TN-S v budovch s vznamnm mnostvm zazen informan technologie a s vlastnm transformtorem

Proudm nulovho vodie se zabrn, aby protkaly v pospojovan stavb pouitm st TN-S od zatku v mst pipojen ke spotebitelov vlastnmu napjecmu transformtoru. S TN charakteristiky a podmnky ochrany. Mezi tyto podmnky pat: S TN odvozen podmnky automatickho odpojen

celistvost uzemnn instalace. Ta zvis na spolehlivosti a innosti spojen vodi PEN nebo PE se zem - vodi PEN je uzemnn v ad bod - odpor uzemnn st nen vt ne 2 , resp. /100 - nulov nebo stedn bod silov napjec st mus bt uzemnn v pevnch instalacch me jedin vodi slouit zrove jako ochrann i jako nulov vodi (vodi PEN ), a to za pedpokladu, e jsou splnny poadavky na jeho prez (10 mm2 Cu, mus bt splnna podmnka kladn na impedanci poruchov smyky Zs Ia Uo

16 mm2 Al); pitom do vodie PEN (podmnky s ohledem na oteplen vodi nesmj bt zaazovny dn spnac apod. ) ani odpojovac zazen Ochrann pstroje zajiujc automatick odpojen Jako ochrann pstroje zajiujc automatick odpojen mohou bt pouity: - nadproudov ochrann pstroje (pedevm pojistky a jistie) - proudov chrnie Charakteristiky as proud pojistky (erven) a jistie (modr) a poruchov proudy Ip spolu

s pedepsanmi dobami odpojen to a skutenmi dobami odpojen tp a tp ve kterch jistic prvky (pojistka a jisti) vypnou Proudov chrnie Pro zajiovn ochrany v ppadech, pro n se dnes s spchem uplatuj proudov chrnie, se dve pouvaly a vtinou se pouvaj i doposud nadproudov ochrann pstroje. Na ne uvedenm obrzku je znzornno, jak se uplatnnm proudovch chrni zmnila innost tchto ochrannch opaten. Pedevm jsou to vysok citlivost a krtk doba vybaven (viz dal obrzek), kter hovo pro proudov chrnie. Porovnn innosti proudovch chrni s

klasickmi jisticmi prvky, pokud se tk velikost proud a dob odpojen Charakteristiky proudovch chrni (selektivnch S, zpodnch oznaovanch G a pro veobecn pouit bez oznaen) Pozn. Chrnie G se oznauj tak HPI Z obrzku je patrn, e citlivost proudovch chrni je o nkolik d vy ne citlivost nadproudovch jisticch prvk. To znamen, e pi pouit vzoreku pro impedanci smyky, pro kterou mus platit nm vychz mon impedance smyky neskuten velik. To

samozejm nen mon takto aplikovat (nen mono bt spokojen s tm, e impedance smyky, a tm i ochrannho vodie je napklad 200 ). Na tuto skutenost navazuje i vysvtlen v SN 33 2000-6 ohledn men impedance smyky. Ta se v ppad i mn citlivch proudovch chrni nem z dvodu oven impedance smyky (ta i v ppad mn citlivch proudovch chrni vychz nkolik set ohm), ale z dvodu oven celistvosti obvodu i toho, zda impedance smyky je vyhovujc ped chrniem. Krom toho namen hodnota smyky fzov vodi-ochrann vodi by mla piblin odpovdat impedanci smyky fzov vodi-nulov vodi. Pokud by mezi tmito dvma menmi byla patrn nesrovnalost, ukazovalo by to zejm na vadn kontakty ve spojch. Ped m ns proudov chrnie chrn a co mohou zajiovat

Opaten Zpsob psoben na ochranu Uplatnn zkladn pi odstrannm SN EN 61140 krytu SN 33 2000-4-41 Jenom ve zvltnch ppadech

Pedepsno v norm pi porue Rychl vypnut poruchovho proudu, kter by mohl mt za nsledek nebezpe razu pi automatickm SN 33 2000-4-41 odpojen doplkovou Rychl peruen tlem prochzejcho zdrav

nebezpenho proudu v mstech a pi innostech se zvenm ohroenm SN 33 2000-7-701 Opaten Zpsob psoben na ochranu Uplatnn

ped nebezpe m poru v mstech s velkou SN 33 2000-4-42 pravdpodobnos SN 33 2000-4-482 t mechanickho SN 33 2000-7-705 pokozen a s holavmi materily Odpojen poruchovch (plazivch) proud

ped Rychl odpojen zemnch nadproudy spojen, omezen tepelnho zaten ochrannch vodi pipojench Odpojen svodovch nebo zazen poruchovch proud, kter by mohly vst k porue pipojench zazen odpojenm Monost odpojen st zazen od zdroje

odpojenm chrnie Pedepsno v norm jako vedlej inek ochrany pi porue SN 33 2000-5-54 veobecn SN 33 2000-1

veobecn SN 33 2000-4-46 Proudov chrni a s TN-C Samozejmost, o kter nikdo nezapochybuje, je to, e proudov chrni neme bt pouit v sti TN-C (ochrann vodi mus bt veden samostatn, oddlen od vodie nulovho nebo stednho, a to mimo chrni). Meme se ovem setkat s tm, e z dvodu chybn monte je ochrann a nulov vodi za chrniem opt spojen. Na zklad laick vahy by chrni i v takovm ppad na poruchov proud reagovat ml, protoe by pi paralelnm

veden vodi vedench pes chrni a mimo chrni, peci mla polovina proudu, vedenho mimo chrni zpsobit jeho vybaven, sice s polovin citlivost ale peci jen vybaven. Pro tomu tak nen, je naznaeno na obrzku. Vodi PEN je rozdlen na dva paraleln vodie PEN, kter tvo smyku, kter je zkratovanm sekundrnm obvodem napjenm z magnetickho obvodu chrnie. Tento proud eliminuje proud druhho vodie PEN prochzejc mimo chrni.

Selektivita proudovch chrni Pklad uspodn, kter m dv rovn selektivity pouitm proudovch chrni bnho typu a typu S, popsanch v IEC 61008: Selektivita proudovch chrni Pklad uspodn, kter m ti rovn selektivity. Krom dvou typ proudovch chrni zobrazench na obrzku 3 je mono uplatnit jet jeden typ, s uritm asovm zpodnm, kter normy specializovan na proudov chrnie (SN IEC

755 a EN 61008) nepokrvaj. Jedn se o jisti s proudovm chrniem, kter odpovd ploze B IEC 947-2 a je v souladu s poadavky SN 33 2000-4-41. Praktick ukzka selektivity proudovch chrni na rznch rovnch Instalace proudovch chrni podle pedpis v praxi Dodaten mont chrnie v sti TN--C Pokud jde o such prostory a pokud vtina pouvanch spotebi je v proveden tdy

II, tak nen dvod nedvovat klasick ochran zajiovan jistii a pojistkami. Ve vtin ppad bude tato dvouvodiov technika slouit jet dlouho i v tomto stolet. Ochrana v n pitom odpovd stavu techniky, kdy byla takov instalace zizovna. Pro elektrick zazen v koupelnch, na zahradch, garch, domcch dlnch apod. by se vak mly proudov chrnie dodaten namontovat. Pokud se k tomu rozhodnete, je teba vzt v vahu zda 1) k danmu prostoru vede jedno dvouvodiov veden (L a PEN), 2) v instalaci je zajitna alespo pvodn ochrana, kter je ovena reviz, 3) z technickho hlediska nen nutn nebo v souasn dob nen mon zavst s TN-S. Za tchto okolnost, pokud chceme zvit rove bezpenosti, je instalovn proudovho chrnie v mst, kde existuje zven nebezpe razu elektrickm proudem, prakticky jedinm monm eenm. Monost 1: Pouit zsuvky s chrniem bez hldn ochrannho vodie

Monost 2: Pouit zsuvky s chrniem s hldnm ochrannho vodie Jak ukazuj zapojen na pedchozch obrzcch, hld se v tchto ppadech i ochrann vodi. V em toto "hldn" spov. Ochrann vodi je v tchto ppadech veden vnitkem magnetickho obvodu, take pi porue izolace, nebo jestlie se nkdo dotkne ivch st, dojde ke vzniku rozdlu proud jako v chrnii, kter hldnm ochrannho vodie vybaven nen. Tm je zajitna jak ochrana pi porue, tak doplkov ochrana. V tom nen dn rozdl oproti zsuvce s chrniem bez hldn ochrannho vodie. Pro hldn ochrannho vodie hovo ppady raz, ke kterm pi pouit chrnie bez hldn ochrannho vodie dolo. Jestlie se u zazen, kter je jinak v bezvadnm stavu, peru vodi PEN, je v

ppad podle obr. a ten, kdo se dotkne neiv sti, trvale ohroen, protoe na neiv sti se tak trvale vyskytuje napt, a to pln fzov napt. To na situaci nezmn ani nasazen chrnie bez hldn stavu ochrannho vodie. Na obr. b vidme, e ten, kdo se dotkne elektrickho pedmtu tdy I, kter je za peruenm vodiem PEN a za takovmto chrniem, vlastn nijak chrnn nen. Napt a nsledn pi dotyku pak tak proud se dostvaj pes ochrann vodi na neivou st a pak na toho, kdo se tto neiv sti dotk. Chrniem pitom tee stejn proud do spotebie jako ze spotebie a chrni tedy dnou chybu nezaznamen. Napt a nsledn pi dotyku pak tak proud se dostvaj pes ochrann vodi na neivou st a pak na toho, kdo se tto neiv sti dotk. Chrniem pitom tee stejn proud do spotebie jako ze spotebie a chrni tedy dnou chybu nezaznamen.

razu elektrickm proudem se d zabrnit i v takovm ppad. To ukazuj nsledujc obr. a a b. Na tchto obrzcch je vidt, jak se pomry z hlediska nebezpe razu vylep, jestlie se bod rozdlen vodie PEN uzemn (me se uzemnit i samotn vodi PE, za bodem rozdlen). Jet lep jsou pomry pi pipojen bodu rozdlen vodie PEN na hlavn pospojovn. Pak je dokonce pravdpodobn, e poruchu odpoj pedazen jistic prvek. Vhodnjm eenm, pi nm se vyuije schopnosti samotnho chrnie, vak je pouit chrnie s hldnm stavu ochrannho vodie. Tento ppad je znzornn na vedlejm obrzku. Na nm vidme, e pi dotyku neiv sti, kter se

(pi peruenm vodii PEN) dostane prostednictvm ochrannho vodie pod napt, ji souet proud protkajc magnetickm obvodem chrnie nen roven nule. Je to proto, e magnetizace jdra chrnie nen vyvolvna ji jenom proudy protkajcmi pracovnmi vodii ale i proudem protkajcm ochrannm vodiem. Zde je teba se seznmit s formlnmi dvody proti

prchodu ochrannho vodie magnetickm obvodem chrnie. Ty mly svou pinu v prvnch konstrukcch chrni. Pslun ustanoven jsou v souasn dob upravovna. Faktickm nedostatkem ve uvedenho zapojen je spojen neiv sti se zem viz vedlej obrzek. Pi nm toti st pracovnho proudu, kter by jinak prochzela vodiem N, prochz tak zem, resp. pospojovnm v objektu. I kdy je

tento proud obvykle velmi mal me vyvolat nedouc psoben chrnie. Druhy poruchovho - rozdlovho proudu Dleit je vdt, na jak proud jsou vlastn chrnie konstruovny. Ve spotebich se toti bn pouvaj polovodiov zapojen. Takov spotebie odebraj ze stdav st proud, jeho prbh se od sinusovho znan li. Pro nasazen sprvnho typu chrnie je teba rozliovat mezi piblin stdavmi proudy,

pulzujcmi stejnosmrnmi proudy a hladkmi stejnosmrnmi proudy. Chrnie, kter reaguj jen na stdav reziduln proud, jsou chrnie typu AC. Pouv se pro n tato znaka: Chrnie, kter jsou vhodn pro pouit v elektrickch zazench, v nich se vyskytuj jak stdav, tak i pulzujc stejnosmrn reziduln proudy jsou chrnie typu A. Pouv se pro n tato znaka: Pomrn mlo se jet pouvaj chrnie, kter krom toho, e reaguj jak na

stdav, tak i pulzujc stejnosmrn reziduln proudy, reaguj tak na hladk stejnosmrn reziduln proudy. Jsou to chrnie typu B. Pro ty dlouhou dobu nebyla pslun znaka vymylen. Dnes je to jednodue znaka V nsledujc tabulce jsou uvedeny poruchov proudy podle pouitch polovodiovch zazen. Poruchov proudy ve vztahu k polovodiovm zazenm Poruchov proudy ve vztahu k polovodiovm zazenm - pokraovn Poruchov proudy ve vztahu k polovodiovm zazenm - zakonen Chrnie typu AC mohou chrnit obvody

s poruchovmi proudy znzornnmi v dcch 8 a 9. Chrnie typu A mohou chrnit obvody s poruchovmi proudy znzornnmi v dcch 1, 4, 5, 8 a 9. Chrnie typu B mohou chrnit obvody s poruchovmi proudy znzornnmi v dcch 1 a 9.

Dal nov typy a nov oznaen proudovch chrni V novm vydn SN EN 62423 ed. 2 (35 4183) Proudov chrnie s vestavnou nadproudovou ochranou a bez vestavn nadproudov ochrany pro domovn a podobn pouit typu F a typu B jsou vedle chrni typu B uvedeny i chrnie typu F. Proudov chrni typu F zajiuje vybaven jako proudov chrni typu A a krom toho vybavuje i v ppad sloench rezidulnch proud u jednofzovch obvod napjench mezi fz a nulou a rezidulnch pulzujcch stejnosmrnch proud superponovanch na vyhlazen stejnosmrn proud. Je uren pro ochranu obvod s mnii kmitotu napjench mezi fz a nulovm vodiem. Neme se pouvat pro elektronick zazen s usmrovai s dvojitm mstkem napjen ze dvou fz, nebo v ppad vyhlazench stejnosmrnch proud. Univerzln proudov chrnie typu B detekuj nejen unikajc stdav a tepav proudy, ale t vyhlazen unikajc

stejnosmrn proudy. K otzce jednoplovho nebo dvouplovho jitn V rmci dotaz v diskusnm fru IN-EL (dotaz AG-173) se rozebrala otzka jedno nebo dvouplovho jitn. Ani by v inn uzemnnch obvodech existovala povinnost uplatovat v jednofzovch obvodech dvouplov jistie (v trojfzovch obvodech typlov jistie), dopluji k uvedenm dotazm, e v ad ppad je pouit dvouplovho (typlovho) odpojovn vhodn. Je to tehdy, jestlie za jednm chrniem je zaazena ada samostatn jednoplovmi jistii jitnch obvod. Pi nkterch poruchch v takovch obvodech me bt vyhledvn poruch v instalaci za chrniem znan zteno. Takovou poruchou me bt nap. vodiv spojen mezi nulovm vodiem N a zem, resp. mezi nulovm vodiem a ochrannm vodiem PE v nkterm obvod za chrniem. Pi vyhledvn takov poruchy bychom pedpokldali, e ji

najdeme jednoduchm odpojovnm jednotlivch obvod. To, e tmto zpsobem v danm ppad obvod s poruchou nenajdeme, je znzornno na ne uvedenm obrzku. Za jednm chrniem jsou zaazeny obvody jitn jednoplov (jistie odpojuj pouze fzov vodie). K otzce jednoplovho nebo dvouplovho jitn - pokraovn V obvodu, kter je odpojen (obvod napravo) dolo ke spojen vodie N a vodie PE. Elektrik by na prvn pohled pedpokldal, e po odpojen tohoto obvodu jistiem by chrni ml dret (je peci odpojen obvod s poruchou). Obrzek vak ukazuje pinu, pro i po odpojen obvodu dochz k vypnn chrnie. Tm, e se odpoj fze v obvodu s poruchou, toti nedojde k rozpojen obvodu s poruchovm proudem a meme cvakat jistii, jak chceme, vrtt hlavou a poruchu vyhledme opravdu jen velice tko. Daleko snadnji

se pak samozejm vyhledv obvod s poruchou, jestlie pouijeme jistie dvouplov, resp. typlov. V takovm ppad skuten pi odpojen obvodu s poruchou zjistme, e chrni ji dr. Je proudov chrni poslednm slovem techniky? Rozhodn tomu tak nen. V souasn dob je ji vydna mezinrodn norma IEC 62606:2013 Obecn poadavky pro pstroje k detekci chybovho elektrickho oblouku (AFDD arc fault detection devices ). Tyto pstroje tedy nereaguj na normln bn proudy, ale na proudy, kter, i kdy jejich velikost je normln, maj nenormln prbh. Tento nenormln prbh

proudu me signalizovat poruchu, je me zpsobit por. Podle tto normy pstroje AFDD maj bt na jmenovit proudy od 6 A do 63 A a pedpokld se, e budou ureny pro vypnn zkratovch proud od 3 000 A a do 10 000 A (a tomu odpovdajc ink pro zkratov proudy 10 000 A ink 0,2). Rozhodn se tedy jedn o pstroje uren spe pro koncov obvody, nikoliv pro distribun st nebo za transformtory. Poruchy, kter AFDD detekuj Zkouky v IEC 62606 uruj dobu, za kterou pstroj mus peruit zkuebn proud oblouku (m vt proud, tm krat doba odpojen pro proud oblouku 2,5 A se pedepisuje odpojen do 1 s, pro proud oblouku 32 A se pedepisuje odpojen do 0,12 s). Pro paraleln poruchu (kter vlastn pedstavuje nedokonal zkrat) je pedepsna doba odpojen podstatn

krat (neuvd se v sekundch ale v potech kmit viz prav strana charakteristiky na nsledujcm obrzku). Charakteristika innosti AFDD ve srovnn s charakteristikami jisti Dle se pedepisuje koordinace s innost pstroj chrncch ped zkratem (pojistkami a jistii). Vrobce mus urit jednak, s ktermi ochrannmi pstroji me bt jednotka pstroje spojena a tak, kter pstroje jsou vhodn na zajitn pln ochrany (ped obloukem i ped nadproudy). Pstroj AFDD nesm reagovat pi normln zti, kter vyvolv nepravideln proudy (nap. vysavae, elektronick spnan zdroje, motory s rozbhovmi kondenztory, stmvae osvtlen). K tomu slou pslun zkouky pstroje AFDD, jejich elem je ovit, zda pstroj AFDD bude reagovat jenom pi poruchovch stavech v obvodu se spotebiem a nezareaguje na nepravideln proudy

napjenho spotebie. Jak obtn je to kol, ukazuj nsledujc obrzky. Rozdl mezi pracovnm proudem vysavae a proudem vznikajcm v danm obvodu pi porue za ptomnosti oblouku Rozdl mezi pracovnm proudem vysavae a proudem vznikajcm v danm obvodu pi porue za ptomnosti oblouku Pklady, kdy je vhodn AFDD uplatovat Oblouk v zsuvce

Skpnut ra ve dvech Uvolnn ly ve vidlici Eliminace vadnho vrobku Ukzka AFDD Kombinace AFDD s jinmi pstroji Bude pedepsno pouit AFDD v elektrickch instalacch? Zatm existuje a je projednvn nvrh na doplnn poadavku na pouit AFDD tam, kde existuje zven

nebezpe poru od elektrickch instalac. Jedn se o nvrh zmny IEC 60364-4-42 (zaveden v SN 33 2000-4-42 ed. 2) v tomto smyslu: Automatick odpojen pomoc AFDD se doporuuje tak pro ochranu koncovch obvod pro: prostory s nebezpem poru v dsledku povahy zpracovvanch materil (nap. ve stodolch, v obchodech s ltkami, v paprnch), prostory s holavmi konstruknmi materily (nap. v devnch budovch), konstrukce c por, ohroen prostory s nenahraditelnm bohatstvm.

Recently Viewed Presentations

  • Gap Fillers - Berkeley Law

    Gap Fillers - Berkeley Law

    Gap Fillers Contracts - Prof Merges 3.28.2011 What is a gap filler? Implied terms - terms that courts will "read into" a K But not terms the parties have actually agreed on Example No time and place of delivery specified...
  • Physique - St John's, Marlborough- GCSE PE

    Physique - St John's, Marlborough- GCSE PE

    Physique. Physique is very closely linked to somatotype. Inherent . Very little control over it. You can affect the following… Body Composition. Percentage of body weight which is fat, muscle and bone.
  • Handling Funerals I. Introduction Every death that takes

    Handling Funerals I. Introduction Every death that takes

    1. Committal for the Unsaved Inasmuch as it has pleased God in His infinite wisdom and providence to remove from this world the soul of _____, we commit his (her) body to the ground, earth to earth, dust to dust,...
  • Year 8 Unit 1 - Wildern Secondary School

    Year 8 Unit 1 - Wildern Secondary School

    Maneuvering a ladder proves a little tricky! Someone hammers their hand/foot/face! Someone falls out of the window! Someone ends up wrapped in wallpaper! The plaster is spilt! What Has Made Us Laugh? Unfortunate events? Comedic Characters? ... Bright Balloons Year...
  • Production, Information Costs, and Economic Organization

    Production, Information Costs, and Economic Organization

    Firm team use of inputs + centralized contractual agent. In this article, the authors acknowledge and explore two important problems facing the theory of economic organization: 1&2. The authors argue it is common to think of the firm as superior...
  • How to accept eRFx invite via Emptoris

    How to accept eRFx invite via Emptoris

    Arial Default Design How to accept eRFx invite via Emptoris Go to https://novartis.emptoris.com and type in your Username and Password in 'Name' and 'Password' fields respectively. Click on 'Login' Slide 3 Click on green "Accept" button as to accept the...
  • zOS release 4, 5, 6 Migration - Performance Projections and ...

    zOS release 4, 5, 6 Migration - Performance Projections and ...

    z/OS Release 4, 5, 6 Migration: Performance Projections and Benchmarks Jim Schesvold Best Customer Solutions, Inc. [email protected] www.mainframehelp.com
  • Conservation of Momentum

    Conservation of Momentum

    Conservation of Momentum The Law of Action-Reaction Revisited